
Upír, kterého jsem proklela
Tři sta let upír Lucien Draven necítí dotek, teplo ani bolest. Pak se na jeho hradě objeví Ivy Thorne a jediný dotek její ruky v něm probudí vjemy, které považoval za navždy ztracené. Lucien věří, že za to může krev jejího rodu, a odmítá připustit, že by po Ivy toužil i bez kletby. Netuší, že právě ona ho před třemi sty lety proklela a že důkaz ukrývá v medailonu na krku. Jejich rostoucí přitažlivost je stejně nebezpečná jako pravda: Lucien se Ivy bojí kousnout, protože by ho její krev navždy připoutala. Ivy zase ví, že pokud kletbu zlomí, během jediné noci na ni dolehnou tři staletí stáří. Zatímco mezi nimi sílí vášeň, musí se rozhodnout, zda mu prozradí pravdu a riskuje všechno kvůli odpovědi na jedinou otázku: Chtěl by ji Lucien i bez magie?
